Guess Who's Fighting At Dinner

Ahoj Jane, přisedni si. S tatínkem jsme zrovna probírali jak mu to dnes šlo v práci. Nechceš o tom své dceři povyprávět, drahý?
Janie, dnes jsem podal výpověď. Taky jsem poslal svého nadřízeného do prdele a pak jsem z něho vydíráním dostal skoro šedesát tisíc.
Tatínek má podle všeho dojem, že na takové chování je třeba být pyšný.
A maminka by zase radši, kdybych se celé dny poflakoval v práci, která mě vůbec nebaví.
Tak to není. Mně jenom vrtá hlavou, odkud nám přijde další výplata, což tatínka evidentně vůbec netrápí.

To je fuk. Bavíš se se mnou jak s šestiletým klukem. Mě už prostě vadí jak se tady ke mně všichni chovají. To je ti ale úplně u prdele, že?
Jak se opovažuješ takhle se mnou mluvit před dcerou? Okamžitě se nám oběma omluv.
Pořád je tu ale otázka jestli se pletu. Zajímá některou z vás jak se cítím?
Chudáčku malý, ranily jsme tě nějak? Doufám, že tě ani na minutu nenapadlo, že tě budu živit.
Copak ty mě vůbec neposloucháš? Já nepotřebuju, aby mě někdo živil a už vůbec ne ty. Shodou okolností jsem si už sehnal novou práci.
No to se podívejme. To by mě zajímalo jestli tam máš stejný plat jako tam kdes všechny odfakoval.
A co když mám? Co když jsem v té práci spokojenější? Napadlo tě to vůbec? Počítá se něco takového?
Počítá, za předpokladu, že z toho budou nějaké peníze. Tak tomu ale asi nebude, co? Ále, co bychom se trápili tím, kdo zaplatí hypotéku. To necháme na Carolyn, že ano?
Už mě sere jak se mnou mluvíš jako bych se o sebe neuměl postarat. Vy si obě děláte co chcete, kdy se vám zachce a slyšíte snad, že bych si někdy stěžoval?
Ty si totiž nemáš na co stěžovat.
Podívej, já jenom chci mít stejnou svobodu... nepřerušuj mě, miláčku.
Neříkej mi, ať tě nepřerušuju, protože to mě pak ujedou nervy.
Do toho, to už jsme tady zažili. Buď tak hodná a zkus to zbytečně neprodlužovat.
Tobě nedovolím mě urážet dokud si to nějak nezasloužíš. Zatím neděláš nic než že si stěžuješ a naříkáš. To trpět nebudu. Já mizím. Večer na mě nečekej.
To jsem ani neměl v plánu. A ještě něco. Odteď se budeme střídat ve výběru hudby k večeři. Upřímně řečeno, a myslím, že v tomto ohledu nejsem jediný, už mě tahle hrůza co tu hraje leze krkem. Snáším to dlouho a dál nebudu.
Aha. Co způsobilo tak náhlou změnu názoru? Až doteď ti to nevadilo. Najednou je to problém?
Mně to vadilo vždycky. A taky jsem se k tomu vyjádřil, ale ty sis ani nedala tu práci mě vyslechnout. Teď už se odbýt nenechám. S dvacetiletým zpožděním, ale radši teď než nikdy.